DoporučujemeZaložit web nebo e-shop
aktualizováno: 19.01.2010 17:06:09 

Yorkširský teriér Beky

Jak to začalo
Tuhle rubriku mi holka vytvořila v den, když jsem byla v novém domově přesně 2 roky...17.2 2008

Jednoho dne volal páníčkovi kamarád,jestli prý nechceme yorkšírka.On sám yorkšírka má a jedna známá,které se narodily štěňátka se ho ptala jestli o někom neví kdo by měl zájem.No,samozřejmě ža jak to holka slyšela,začalo dlouhé přemlouvání.Na začátku to vypadalo beznadějně,ale asi za 3 dny se začalo přemýšlet.Tehdy jsme ještě bydleli v paneláku.Bydlíme v Humpolci,ale páníček jezdí pracovat do Prahy.Každý den se však vrací domů a jednoho dne co byl v Praze přišla SMS:Máme zamluveného pejska.Holka se začala radovat a všechny knížky o psech co byli v knihovně si půjčila a přečetla do detailů.Dozvěděla se,že první noci máme dát pod deku do pelíšku zahřívací lahev(aby štěněti připadalo že se tulí k sourozenci)nebo budík(připomíná bouchání maminčina srdíčka) a taky že si máte vzít to štěně,které za Vámi jako první přijde(nebude se bát).
Za týden jsme se jeli na štěňátka kouknout a vybrat si nějaké.Jeli jsme do Prahy.Štěňátka bydlela blízko obchodního centra Letňany.Když jsme byli konečně u správného domu,zazvonily jsme a dolů nám přišla otevřít nějaká paní.Šli jsme myslím do prvního patra.Štěňátka byla zrovna v kuchyni a odpočívala v nafouknutém bazénku s dekou.Jak ale zjistily že někdo přišel,probudily se a šli očmuchávat.Jako první jsem k holce přiš la já a tak už věděla že máme vybráno.Z páníčkem si mě chovali, a já usnula.Panička však chtěla jinou Bekynku!Moje setřička jí totiž začala kousat kalhoty a to se paničce moc líbilo.Štěňátko bylo ale pro holku a ta si vybrala mě.Paní řekla že máme přijet za dva týdny a holka se nemohla dočkat...Když páníčci odjeli,jeli do obchodního centra Letňany a hendka koupily knížku o yorkširském teriérovi.

Doba čekání
Čekání bylo pro páníčky,ale hlavně pro holku moc dlouhé.Na uvítanou koupily krásný červený pelíšek,dvě nerezové mističky,látkové i natahovací vodítko,červený obojek,deku,pískacího hamburgera a cosi plyšového.V Praze pak koupili černou drsňáckou tašku.

Nový domov
Dne 17.2 2006 si pro mě moje nová rodina dojela.Na uvítanou jsem se počůrala a pak nám paní dávala užitečné rady.Dala nám červenou deku,na které jsme spali,aby my nebylo tolik smutno.Cítila jsem z deky moje sestřičky a maminku.Já jsem začala tušit,že se něco děje.Nepozorovaně jsem odešla.Páníčci si přinesly tašku a do auta pelíšek.Už mě chtěli strčit do tašky,ale já nikde.Nakonec mě našli pod sedačkou v obýváku.Dostala jsem dva plyšáčky které mám dodnes.Rozloučila jsem se z maminkou,dostali jsme jídlo  na první dny a šli jsme.Já v tašce zachumlaná v dece a pak mě strčily do něčeho velkého plechového.Bylo to auto jak jsem později zjistila.Dali mě do pelíšku a jeli jsme.Celou cestu jsem poslušně spala a pak mě holka  v pelíšku přenesla domů.Koukala jsem jak blázen.Nechtěla jsem bumbat,jenom jsem spala.Páníčci se hned báli že se mnou není něco v pořádku a tak hned volali té paní.Ta řekla že to nevadí,ať mě nenutí.Jen ať mi ukážou kde mám vodu a já se napiju když budu potřebovat.První louži jsem udělala až večer...

První noc
Aby mi nebylo takové smutno,holka spala na zemi.Já měla pelíšek vedle ní.Byla jsem poslušná a skoro vůbec nekňučela.Jenom okolo třetí hodiny ráno.Dostala jsem hlad.Páníčka hnde přinesla konzervičku a všechno jsem krásně spapala.Napila jsem se a zase usnula.Na zemi,tak mě strčily do pelíšku.Ráno jsem vylezla a šla k holce.Ta už neusnula  a pořád mě hladila.Pak jsem zůstala doma jen  z klukem,protože ostatní šli koupit granulky.Hned jsem misku spapala.Odpoledne jsme šli k babičce a večer když jsme byla doma pouze z holkou a páníčkem,jsem poprvé štěkla na pískacího hamburgera.Bála jsem se do kuchyně,ale po měsíci se mi to povedlo.Dalo mi to pekně zabrat.Na postel jsem skočila až za několik měsíců.Jak jsem ale zjistila že to umím,jinde jsem spát nechtěla.


Fotky štěňátka se ztratily.  Je to hrozné. Máme pouze jednu, kterou jsme vložily na www.celysvet.cz a ta se jediná zachovala. Stále ještě doufáme, že se najdou.





 Vytvořeno službou WebSnadno.cz  |  Nahlásit protiprávní obsah!  |   Mapa stránek